Včelařská konference

To vzájemné čištění, je podle mě, způsobeno citlivostí vnímání včely a ta se může projevit i tím odletem ze včelstva. A to odstraňování napadených buněk je také o citlivosti vnímání včely. Jestli jsou tyto dvě možnosti řízeny stejným "čidlem" to nevím. Protože na to abych si hrál s rozkládacímy rámky a mohl porovnávat co a v jaké míře se projevuje, nemám dost volného času, pro mě jako obyč. včelaře je použitelný pouze spad a večer doma si roztoče prohlédnout. A porovnávání údajů za celou sezónu.
A všímám si i rozdílu názorů u těch co jsou ve středu informací a života kolem selekce včely. Zatímco někdy začátkem této myšlenky byl nutný stav zamoření a vystavení tlaku, dnes je to tlak na nějakých 10% stavu včelstva. A že by už i grooming nebyl to pravé a selektují se tím roztoči do atletických disciplím. Já si myslím, že ať se udělá co chce, tak roztoč bude vždy se selektovat také. Je to otázka jeho přežití a to se snaží každý druh. Takže i tím nepoužíváním chemie se nedocílí neduživých roztočů méně schopných života. To by vymřel VD dávno už ve své domovině.

Aleš M.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 23.10.2011 08:18:35
> ----------------------------------------
> AM:
> 1. Ale to jestli včely dokážou odstraňovat roztoče i při malém zamoření by
> se dalo zjistit prohlídkou roztočů pod mikroskopem.
> ------------------
> Pokud s emyslí grooming - tedy čištění včel navzájem, tak na přednášce
> Ing.Čermá uváděl, že to asi nebude ta pravá cesta. Vyslektuje i roztoče -
> mrštné a hbité. Tedy ještě víc. Kdo viděl VD běhat ví o čem to mluvím.
> SPíš to vypadá, že odvíčkování silně napadených buněk - tedy neumožnění
> jeho množení je z hlediska roztoče to nejhorší.
>
> Ono se nemusí ani moc - skutečné množení roztoče není nijak významné - po
> odečtení všech jeho porblémů to není dvakrát, třikrát za 14 dní, ale jen
> 1,xx . Tak nějak si to pamatuji.
>
> Takže pokud by tu reprodukční úspěšnost včely roztoči jen trochu snížily,
> může jít právě o ten malý rozdíl mezi tím že VD včely v létě položí a tám,
> že včely neumožní VD zvyšovat svoji populaci.
>
>
> Pak je tady taky jeden mechanismus - ve VMS se dá prý vyčíst že na jaře se
> snižuje spad.
> Pokud včela, která má na sobě VD a má pocit že je nemocná, opouští úl.
> MOžná i s VD. Takže pár set včel na jaře je pro včelstvo skoro nic, pro
> populaci VD horší jak nátěr plodu. :-)
>
> Ono je zbytečné o tom tady na konferenci ztrácet čas, život i výměna
> informací je jinde. Tady se pro mnohé stále objevuje Amerika, další stále
> věří že země je placatá a nemá cenu nikam plout. Daly by se tady v archivu
> dohledat perly - Pes bez blech a pamatuji si zde i na tvrzení, že expert na
> přednášce vysvětloval, že KM je naprosto mimo, že pak je rezavá tráva před
> česny, poškozený plod,...
>
> Tady ty informace se dají jednak nastudovat v minulých ročnících Moderního
> včelaře, VMS Brno, konference 10.let PSNV, naposledy Konference Mendělejovy
> společnosti pro včelařský výzkum nedávno v Brně.
>
> No a poškození roztoči na podložce, to snad ani není nic mimořádného. PSNV
> na předminulém VMS rozdávala nejlepším zadavčům el.mikroskop, aby si to
> mohli obhlédnout.
>
> Karel
>
>
>